Irena Sendlerová (1910 – 2008) zachránila před smrtí asi 2 500 židovských dětí. Od léta 1942 pašovala z varšavského ghetta uspané děti – v rakvích. Někdy je dávala do pytlů na odpadky. Dětem pak zařídila falešné doklady a umístění v náhradních rodinách, sirotčincích či klášterech. V roce 1943 Irenu dopadlo gestapo. Po tříměsíčním mučení ji odsoudili k trestu smrti. Naštestí její přátelé podplatili dozorce, aby ji do evidence zapsali jako popravenou. Tak se dostala na svobodu.

Jak se jí za to po válce odvděčili?

Po válce pracovala v sirotčincích a domovech důchodců. S příchodem komunistů do Polska jí ale začaly další problémy. Byla členkou nekomunistického odboje a opět sílily protižidovské nálady. Její tři děti nesměly studovat. O jejím hrdinství se svět dozvěděl až koncem 90. let minulého století. Teprve v roce 2003 dostala nejvyšší polské civilní vyznamenání. Irena Sendlerová zemřela v roce 2008 ve věku 98 let. Její osud, to jsou hlavně dvě věci – zpočátku štěstí, ale pak hlavně nevděk.

Nečekejte vděčnost

Mnohokrát ti, kteří ohromně přispěli k rozvoji společnosti, byli celý život chudí. A také tak i umřeli. Například Mozart a Beethoven.

Často se tito velikáni lidských dějin dočkají uznání až po smrti.

Chorvatský objevitel a vynálezce Nikola Tesla (1856–1943) nedokončil vysokou školu v rakouském Grazu. Pracoval několik let v Budapešti. Pak přešel do Edisonovy společnosti General Electric v Paříži. Své úspěchy v objevování připisoval své schopnosti vizualizace. Všechny experimenty promyslel nejprve ve své hlavě, a teprve když je takto úspěšně dokončil, „převedl“ je do našeho světa.

V roce 1884 se vydal do New Yorku za Edisonem se čtyřmi centy v kapse. Tesla od něj dostal úkol za slíbený vysoký honorář. Když úkol úspěšně splnil, dočkal se od Edisona místo honoráře jen zesměšnění, že uvěřil takovému slibu.

Tesla odešel od Edisona a dva roky těžce fyzicky pracoval, aby si vydělal na vlastní laboratoř. Přihlásil pak stovky patentů v mnoha oborech. Jeho pozůstalost obsahovala 70 000–100 000 stránek. Část je dodnes tajná v sejfech FBI. Často si jeho objevy přivlastnili jiní. I držitelé Nobelových cen. Jindy měl jen smůlu. Například objevil dříve než Wilhelm Conrad Röntgen nové záření, později známé jako rentgenové. Jenže před dokončením výzkumů mu vyhořela laboratoř i s výsledky.

I v objevu elektronů se Joseph John Thomson opíral o Teslovy objevy, aniž by to přiznal. Tesla jako první úspěšně experimentoval v oboru bezdrátové telegrafie. Guglielmo Marconi u něj pracoval. Pak odešel, využil Teslovy vynálezy a nakonec byl objev připsán jemu. Tesla u soudu prokázal, že Marconi využil minimálně 16 jeho patentovaných objevů, ale nakonec Marconi získal Nobelovu cenu, stejně jako Röntgen a Thomson!

Firma Westinghouse uzavřela s Teslou smlouvu na výrobu elektrické energie, která Teslovi zaručovala ohromné honoráře. Jenže se ukázalo, že firma není schopna Teslovi dojednaný honorář zaplatit a bude muset ohlásit bankrot. Velkorysý Tesla ji před bankrotem zachránil tím, že smlouvu roztrhal. Připravil se tak minimálně o 150 milionů dolarů – nedostal ani dolar.

Pro Teslu nehrály peníze nikdy rozhodující roli. Nejdůležitější mu byla jeho práce, objevy a vynálezy. Proto zemřel chudý a sám.

To je vděk, co?

S nevděčností se také setkáte, pokud se snažíte zalíbit všem. Nikdy nedosáhnete toho, aby vás měl rád každý. Svou oblíbenost můžete zvyšovat jen do určité míry. Herbert Bayard Swope, americký novinář a první nositel Pulitzerovy ceny, na toto téma uvedl:

„Nemohu vám nabídnout zaručený návod na úspěch, ale mohu vám říci, jak být s jistotou neúspěšní: snažte se neustále zalíbit všem.“

úryvok z knihy O úspěchu
www.o-uspechu.sk